Týden událostí

Začínám mít podezření, že má nějakou schopnost jak z nějakých Misfits či Heroes. A sice takovou, která dokáže rozbíjet elektronické věci. Nikdy jsem nebyla člověk co ničí věci kolem sebe. Boty jsem vždy odložila protože mi byly malé a né proto že bych je zničila. Za poslední půlrok se mi však přestala fungovat mptrojka, mobil, dvakrát za sebou nabíječka na počítač, baterka v počítači a fén mi v ruce z ničeho nic přestal fungovat. To jen co mě teď tak napadá. Jo a taky mám asi nádor na mozku, protože nejenom, že zapomínám na věci. To se děje celkem běžně lidem, ale já zapomínám na slova, která běžně používám. Z ničeho nic si nemůžu vzpomenout jak se řekne brácha nebo obal nebo použitý. Zkrátka běžná slova. No to jen tak mimochodem.

Hlavně jsem však chtěla psát o čtyřech předešlých dnech. Tento pátek jsem měla jet na svatbu našich kamarádů ve Vídni. Ve středu večer jsem se vracela z horolezectví a potkám mého bráchu, kterého vede jeho kamarád a říká mi, že brácha má asi otřes mozku. Po odvezení do nemocnice se skutečně ukázalo, že má otřes mozku a že ztratil krátkodobou paměť. Během těch čtyř hodin v nemocnici stále dokola opakoval ty samé věty stále dokola a nepamatoval si, že jsme mu na ně už padesátkrát předtím odpověděli. Druhý den ho z nemocnice pustili a my s mou mámou odjeli pouze po ujištění, že se o něj bude starat celý víkend jeho přítelkyně.

 Ve Vídni jsme prožili nádherný víkend. Byla to moje první homosexuální svatba, tak to bylo pro mě vše trochu nové. Nicméně vše bylo naprosto perfektní, klukům to moc slušelo a dlouho na ten víkend nezapomenu. Vracela jsem se domů s báječnou náladou, ale když jsem přijela domů zjistila jsem, že brácha už je sice v pohodě, ale místo něj mi umřel osmák. Měla jsem dva Billieho( pojmenován po B.J. Armstrongovi) a Homieho(pojmenován po Homerovi). Homie bohužel z neznámého důvodu umřel. Byly mu čtyři roky a já se teď pouze bojím, že za ním půjde i Billie. Nechť tedy je toto jakési uctění jeho památky.

Zastavte hodiny, odpojte telefon,
psovi, aby neštěkal, předhoďte šťavnatou kost.
Utište piána a zahalte bubny,
přineste rakev a přistupte.
Ať letadla smutně krouží nad hlavami
a čmárají na nebe vzkaz: On je mrtvý.
Uvažte krepové mašle okolo hrdel bílých holubic,
ať si dopravní strážníci natáhnou černé rukavice.
On byl můj sever, můj jih, můj východ i západ,
mé všední dny a moje neděle,
mé poledne a má půlnoc, moje řeč, moje píseň.
Myslel jsem, že je to navěky. Můj omyl.
O hvězdy teď nikdo nestojí, zhasněte je.
Vypněte měsíc a zahalte slunce,
vylejte oceány a zničte lesy.
Protože tohle už nikdo nezmění.

Yours faithfully

Me