Jako malá jsem znala všechny děti ze sboru. Slavili jsme společně narozeniny a dohromady rostli. Během let se z dětí staly teenageři a pak dospělí. Někteří(jako můj starší brácha) na takové sešlosti přestali chodit, avšak já ne. Zvláště v oblibě mám jedny naše známé bydlící kousek od nás. Jejich byt, způsob života a vše ostatní je to co bych chtěla. Mají tři děti - dospělou dceru, její mladší sestru a nejmladšímu synovi je 12. Jejich byt je maličký, ale přesto si ho dokázali zařídit, tak, že se tam vejde všech 20 dospělých a 15 dětí a i přesto tam není narváno. Mají nádherný útulný byt. Vejdete-li do kuchyně můžete si sednout do pohovky nebo ke kulatému stolu a poslouchat z reproduktoru se linoucí Patti Smith či Björk. Ve všech místnostech mají knihovny, různé obrazy, ať už od malířů či od dětí. Zkrátka jejich byt je přesně takový, jaký bych chtěla.
Své děti ve všem podporují. Zároveň však si dávají pozor na to jak moc je jejich syn na počítači či kolik vypije sladkého džusu. Všichni spolu mají úžasný vztah a když k nim přijdeme je to jako bych se dívala na lidi z nějakého filmu. Sedíte tam pijete džus či víno (avšak né jen tak ledajaké), můžete si vybrat z různých domácích pochutín (ovocný salát, hermelínová pomazánka, domácí koláč či buchta, kuskus či pro malé děti párky v těstíčku). Každý přinese něco a každý si něco najde. Všichni se navzájem dobře znají a když se náhodou v něčem neshodnou? Zkrátka přejdou k jinému tématu.
Po napsání tohoto článku se cítím jako malé dítě. A taky že jsem...
Yours faithfully
Me
Žádné komentáře:
Okomentovat